,,Štěstí v mém životě závisí na tom, jaký mám vztah sám k sobě.“

Bohužel jsem to dlouho nevěděla. Hledala jsem lásku a štěstí mimo sebe. Chtěla jsem, aby ostatní uznali mou hodnotu, a neustále jsem se snažila dokázat, že si zasloužím být milována.Díky kundaliní józe vím, že vše, co potřebuji, mám v sobě. Vím, že jsem celistvá a dokonalá i se svými chybami. A vy jste také!

Od dětství vím, že chci být herečkou. Tvrdě jsem pracovala a nakonec jsem dosáhla svého cíle. Ale chvíle štěstí se střídaly s velkými obdobími smutku. Byl jsem plný pochybností o sobě a o tom, co můj život znamená. Někdy jsem si připadala, jako bych byla uzavřená v ulitě a nevěděla, kdo jsem, a můj život mi utíkal mezi prsty.

Jednoho dne jsem uviděla leták s motýlem. Byl určen pro školení učitelů kundaliní jógy. S kundaliní jógou jsem neměla žádné zkušenosti, vlastně jsem ani nevěděla, co to kundaliní jóga je, ale přihlásila jsem se.

Nemohu říct, že bych se okamžitě změnila. Abych byla upřímná, sabotovala jsem sama sebe. Část mého já nechtěla nic měnit. Nechtěla jsem si připustit, že za můj život není zodpovědný nikdo jiný. Musela jsem se naučit, že nemohu vždy dostat to, co chci, a že život tu není od toho, aby plnil má přání. Musela jsem se naučit být vděčnější a ptát se: „Co mohu světu vrátit?“.

Naštěstí jsem se nevzdala a pokračovala ve cvičení jógy. Čím více jsem cvičila, tím více jsem byla schopna vidět život z jiných stran. Pomalu se jóga stala součástí mého života – je to čas, kdy jsem sama se sebou. Tyto chvíle potřebuji ke zklidnění a nalezení vnitřní síly pro zvládání každodenních výzev. Nemohu ovlivnit, co se mi děje, ale mohu ovlivnit, jak na to budu reagovat. Kundaliní jóga mi v tom nesmírně pomáhá. Každý den se snažím být pozornější a soucitnější, což mi přináší radost do života.

,,Štěstí v mém životě závisí na tom, jaký mám vztah sám k sobě.“

Bohužel jsem to dlouho nevěděl. Hledal jsem lásku a štěstí mimo sebe. Chtěla jsem, aby ostatní uznali mou hodnotu, a neustále jsem se snažila dokázat, že si zasloužím být milována.Díky kundaliní józe vím, že vše, co potřebuji, mám v sobě. Vím, že jsem celistvá a dokonalá i se svými chybami. A vy jste také!

Od dětství vím, že chci být herečkou. Tvrdě jsem pracovala a nakonec jsem dosáhla svého cíle. Ale chvíle štěstí se střídaly s velkými obdobími smutku. Byl jsem plný pochybností o sobě a o tom, co můj život znamená. Někdy jsem si připadala, jako bych byla uzavřená v ulitě a nevěděla, kdo jsem, a můj život mi utíkal mezi prsty.

Jednoho dne jsem uviděla leták s motýlem. Byl určen pro školení učitelů kundaliní jógy. S kundaliní jógou jsem neměla žádné zkušenosti, vlastně jsem ani nevěděla, co to kundaliní jóga je, ale přihlásila jsem se.

Nemohu říct, že bych se okamžitě změnila. Abych byl upřímný, sabotoval jsem sám sebe. Část mého já nechtěla nic měnit. Nechtěl jsem si připustit, že za můj život není zodpovědný nikdo jiný. Musel jsem se naučit, že nemohu vždy dostat to, co chci, a že život tu není od toho, aby plnil má přání. Musel jsem se naučit být vděčnější a ptát se: „Co mohu světu vrátit?“.

Naštěstí jsem se nevzdala a pokračovala ve cvičení jógy. Čím více jsem cvičil, tím více jsem byl schopen vidět život z jiných stran. Pomalu se jóga stala součástí mého života – je to čas, kdy jsem sama se sebou. Tyto chvíle potřebuji ke zklidnění a nalezení vnitřní síly pro zvládání každodenních výzev. Nemohu ovlivnit, co se mi děje, ale mohu ovlivnit, jak na to budu reagovat. Kundaliní jóga mi v tom nesmírně pomáhá. Každý den se snažím být pozornější a soucitnější, což mi přináší radost do života.

,,Štěstí v mém životě závisí na tom, jaký mám vztah sám k sobě.“

Bohužel jsem to dlouho nevěděl. Hledal jsem lásku a štěstí mimo sebe. Chtěla jsem, aby ostatní uznali mou hodnotu, a neustále jsem se snažila dokázat, že si zasloužím být milována.Díky kundaliní józe vím, že vše, co potřebuji, mám v sobě. Vím, že jsem celistvá a dokonalá i se svými chybami. A vy jste také!

Od dětství vím, že chci být herečkou. Tvrdě jsem pracovala a nakonec jsem dosáhla svého cíle. Ale chvíle štěstí se střídaly s velkými obdobími smutku. Byl jsem plný pochybností o sobě a o tom, co můj život znamená. Někdy jsem si připadala, jako bych byla uzavřená v ulitě a nevěděla, kdo jsem, a můj život mi utíkal mezi prsty.

Jednoho dne jsem uviděla leták s motýlem. Byl určen pro školení učitelů kundaliní jógy. S kundaliní jógou jsem neměla žádné zkušenosti, vlastně jsem ani nevěděla, co to kundaliní jóga je, ale přihlásila jsem se.

Nemohu říct, že bych se okamžitě změnila. Abych byl upřímný, sabotoval jsem sám sebe. Část mého já nechtěla nic měnit. Nechtěl jsem si připustit, že za můj život není zodpovědný nikdo jiný. Musel jsem se naučit, že nemohu vždy dostat to, co chci, a že život tu není od toho, aby plnil má přání. Musel jsem se naučit být vděčnější a ptát se: „Co mohu světu vrátit?“.

Naštěstí jsem se nevzdala a pokračovala ve cvičení jógy. Čím více jsem cvičil, tím více jsem byl schopen vidět život z jiných stran. Pomalu se jóga stala součástí mého života – je to čas, kdy jsem sama se sebou. Tyto chvíle potřebuji ke zklidnění a nalezení vnitřní síly pro zvládání každodenních výzev. Nemohu ovlivnit, co se mi děje, ale mohu ovlivnit, jak na to budu reagovat. Kundaliní jóga mi v tom nesmírně pomáhá. Každý den se snažím být pozornější a soucitnější, což mi přináší radost do života.